Od konce 2. světové války na území České republiky lokálně vymizelo 40-50% denních druhů motýlů, a to zejména díky velkoplošnému intenzivnímu hospodaření. K vymizení nebo silnému ohrožení velkého množství druhů bezobratlých došlo po zcelení krajiny, které znemožnilo izolovaným populacím ve zbytcích druhově bohatých luk a pastvin mezi sebou vzájemně komunikovat.
Jako velmi nevhodný se jeví plošný způsob obhospodařování luk, kdy je během krátkého období v regionu posečena strojovou mechanizací většina travních porostů. Vysoká rozmanitost stanovišť prostřednictvím různých termínů sečí spolu s ochranou stávajících mezí přímo podporuje výskyt mnoha druhů motýlů a ostatních bezobratlých. Ponecháváním neposečených pásů v šíři 6 až 12 metrů vytváříme podmínky pro přežití všech vývojových stádií motýlů a ostatních bezobratlých, kteří jsou závislí na existenci vzrostlé travní vegetace (ukázka oblasti Cvikova)