Ekologické zemědělství získává silnější pozici

Spotřebitelé za bioprodukty platí zhruba o třetinu více než za obyčejné potraviny.

Martin Mařík (www.ihned.cz/marik) Praha, 26.6.2002

Tuzemské ekologické zemědělství, produkující takzvané biopotraviny, je na vzestupu. Podle odborníků mají české bioprodukty také velkou šanci prosadit se v budoucnu na trhu rozšířené Evropské unie.
"Náš chystaný vstup do unie dává ekologickému hospodaření perspektivu. V západní Evropě je hlad po biopotravinách, my máme podmínky pro jejich produkci," potvrzuje náměstek ministra zemědělství Tomáš Zídek.
Podílem ekologických hospodářství na celkové výměře zemědělské půdy se republika řadí už teď mezi přední země v Evropě. Za uplynulých deset let tento podíl v česku vzrostl dvanáctkrát, loni činil přes pět procent. V Rakousku je to sice bezmála dvojnásobek, ovšem ekozemědělství tam má mnohem delší tradici. Třeba Francie má zmíněný podíl jen jednoprocentní.
"K velkému rozvoji došlo v roce 1998, při zavedení dotace na částečné vyrovnání ztrát, které tento způsob hospodaření přináší," říká manažer Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO Petr Trávníček. Farmáři dostávají tisíc korun na hektar pastvin, dvojnásobek na ornou půdu a 3500 korun na hektar zeleniny.
"Průměr na každý hektar šetrně obhospodařované půdy v zemích unie je ovšem asi 5500 korun," upozorňuje Petr Krogman, jednatel firmy CPH, produkující biohovězí.
Podle ministerstva zemědělství lze očekávat, že agrární politika unie se do budoucna zaměří na podporu ekologického zemědělství ještě více než teď. "Požadavky na dotace máme zapracovány v materiálech pro vyjednávání s Bruselem," říká Zídek. Vysvětluje, že Česko má přes polovinu území v horších přírodních podmínkách, do nichž se hodí právě ekologické hospodaření.
Chov zvířat a pěstování plodin na ekofarmách je náročnější než v konvenčním zemědělství, bez používání chemických prostředků jsou užitkovost a výnosy většinou nižší. Spotřebitelé to pociťují ve vyšší ceně tohoto zboží. "Naše bioprodukty jsou dražší třeba o pět, ale i o sto procent než potraviny z konvenčního zemědělství. V průměru je to ale asi třicet procent," říká Trávníček. Kupříkladu biojogurty mlékárny Olma Olomouc jsou dražší o necelých deset procent, u masa je to výraznější. "U hovězího to může být o třetinu, nebo i více," říká Vavřinec Menšl, obchodní ředitel firmy Biopark.
V sousedním Německu stojí kupříkladu biovejce o šedesát procent více než vajíčka obyčejná. Ekologicky vyrobené máslo je dražší o polovinu, stejně tak mrkev. Mléko zhruba o pětinu.
"V zahraničí však sledujeme trend postupného vyrovnávání rozdílů mezi konvenčními potravinami a biopotravinami, protože roste jejich sortiment i odbyt," připomíná Hugo Roldan z tiskového odboru Ministerstva zemědělství.

Vývoj ekologického zemědělství v České republice

Rok

Počet podniků
Podíl ekofarem na výměře zemědělské půdy (%)
1990
3
-
1993
141
0,37
1996
182
0,40
1999
473
2,58
2000
563
3,86
2001
654
5,09

Zdroj: PRO-BIO, Ministerstvo zemědělství

Porovnávání ekologického zemědělství v České republice s některými zeměmi Evropské unie

Stát

Počet farem
Výměra (ha)
Podíl ekofarem na výměře zemědělské půdy (%)
Česko
563
165 699
3,86
Rakousko
19 741
287 900
9,00
Itálie
49 018
958 687
6,50
Finsko
5 200
137 000
6,30
Německo
7 500
416 500
2,64
Španělsko
12 291
352 000
1,40
Velká Británie
1 356
240 000
1,20
Nizozemí
1 216
22 997
1,15
Řecko
4 231
15 848
0,47

Poznámka: Údaje jsou za rok 2000 (Zdroj: PRO-BIO, Ministerstvo zemědělství)

(mam), Hospodářské noviny, 26.6.2002, str. 25

Veškeré materiály(fotografie,mapy, texty) jsou chráněny autorským zákonem a jejich použití musí být odsouhlaseno provozovatelem webu
© 2008 - Provozovatel:Spojené farmy | created by: Bravissimo