Ekodružstvo nabízí biohovězí a ptá se, co je s propagací státu

Většina českých zákazníků dosud vůbec netuší, co se skrývá pod pojmem "biohovězí". Doba, kdy jim obchod nabízel maso skotu bez jakýkoliv informací o pohlaví nebo stáří poraženého zvířete, byla příliš dlouhá a všichni si na anonymní hovězí prostě zvykli. Ostatně, co jiného jim také zbývalo. Původ masa byl proto ještě nedávno odhalován až při jeho přípravě doma v kuchyni - když nezměklo ani po třech hodinách vaření, šlo s největší pravděpodobností o svalovinu z vyřazené dojnice. Nikoho ani nenapadlo pátrat po její plemenné příslušnosti, natož po tom, jak vlastně žila a čím ji krmili.

V dnešní době plné konkrétních údajů (které detailně identifikují i hovězí) jsou běžně používána slova jako biochov nebo biobýk, stejně jako termín uvedený hned v titulku tohoto příspěvku. Zainteresovaní jsou samozřejmě v obraze, laici v podstatě nic netuší. Pokud si nepřečtou něco o biopotravinách přímo u vyhrazeného pultu v supermarketu, pak jim teoreticky zbývá jen internet. Ale kolik procent Čechů asi využívá jeho služby, že …

"Nedostatečná propagace biopotravin ze strany státu má podle mého názoru největší podíl na nevědomosti spotřebitele o tomto zboží. Samotní producenti na nějakou osvětu peníze pochopitelně nemají," řekl na úvod rozhovoru pro náš měsíčních Ing. Kamil Toman, ředitel Ekodružstva Severozápad. "Webová stránka www.biohovezi.cz sice poskytuje potřebné odpovědi na ty nejzákladnější otázky, podstatná část potenciálních kupců se k nim ale z výše uvedených důvodů nikdy nedostane."

Zopakujeme si alespoň stručně hlavní argumenty doporučující biohovězí: jde o maso zvířat masných plemen nebo kříženců s podílem této krve, maso z kontrolovaných ekologických chovů, maso s garantovaným prokazatelným původem, maso testované na BSE, maso procházející procesem zrání, jehož křehkost je v protikladu s určitou tuhostí "běžného" hovězího.

"Ekodružstvo Severozápad je odbytové družstvo hovězího z českých ekologických farem. Máme celkem 31 členů podnikajících v podhorských oblastech, národních parcích či v chráněných pásmech vodních zdrojů. Tyto zemědělské podniky jsou zároveň vlastníky družstva. Hospodaří na celkové výměře asi 26 tisíc hektarů a chovají kolem 8000 kusů skotu," uvádí ředitel zvolený tříčlenným představenstvem firmy. Na chvíli se zastavme s struktury stáda: Největší podíl (40 %) v něm mají krávy a telata (30 %), zbytek představují jalovice (20 %) a býci ve výkrmu (10 %). Pro jatečně účely lze využít posledně jmenovanou kategorii a potom rovněž krávy. Kritériím "bioprodukce" ale vyhovuje pouze elita samičí populace, v podstatě jen několik desítek kusů.

A teď dejme znovu prostor ing. Tomanovi: "Stačí mi dodat dvě věty. Za podstatné považuji skutečnost, že díky disciplíně členů se nám daří spolupracovat s obchodními řetězci za přijatelných podmínek. Družstvo tak může garantovat svým členům i poměrně rychlé platby, což je pro ně jistě velmi důležité."

Do tržní sítě v České republice dodává Ekodružstvo Severozápad ročně biohovězí asi z 600 kusů skotu. Do zahraničí svou produkci zatím nevyváží.

Hledání správného zákazníka

"Veškeré biohovězí prodáváme přes maloobchodní řetězce Albert, Carrefour, Delvita, Hypernova, Interspar a Tesco. Logicky nejde o všechny prodejny vyjmenovaných subjektů, ale jen o vybrané lokality s dostatečnou kupní silou. Vzhledem k danému podílu jednotlivých druhů masa v jatečném těle jsou logicky cenově preferovány kvalitnější kategorie a naopak zvýhodněny partie méně kvalitní."

Ředitel Toman konstatuje, že zákazníci jsou různí - někteří se orientují výhradně podle ceny, jiní dávají na první místo kvalitu. "My jsme si vědomi, že produkujeme biopotravinu nejvyšší kvality a tomu odpovídají i její výrobní náklady. Takže předpokladem našeho úspěchu na trhu je neustálé vyhledávání zákazníka, pro něhož je rozhodující kvalita. Naším partnerem na druhé straně pultu musí být člověk, který dokáže ocenit tyto přednosti biohovězího - přírůstky masa nejsou výsledkem používání hormonů nebo antibiotik ve výživě a zvířata nekonzumovala ani krmiva vyrobená za pomoci chemie, tedy herbicidů, pesticidů atd.

Růst tlaku na kvalitu zboží očekáváme i v budoucnu. Už dnes pochází biohovězí z nejlepších plemen specializovaných na produkci skutečně kvalitního masa. Rozhodně nevykrmujeme vyřazené holštýny, našimi favority jsou aberdeen angus a charolais. Ekologickému zemědělství se věnují především horské a podhorské farmy a právě na nich je ideální chovat skot přizpůsobený tvrdším podmínkám, odolná zvířata schopná žít celý rok venku, na pastvinách a v zimovištích."

Jedny jatky a jeden distibutor

Telata narozená převážně v prvních čtyřech měsících roku zůstávají se svou matkou na pastvě až do pozdního podzimu a rostou "průměrnou rychlostí" jeden kilogram i více denně. V listopadu tedy váží až 300 kilogramů.

Zajištění dodávky jejich masa do obchodní sítě během celého roku je ovšem podle ing. Tomana možné - díky různému datu narození telat a nestejnému přírůstku těchto zvířat. Býci proto jatečně nedozrávají najednou, ale postupně. Podstatný vliv na dosažení ideální jatečně hmotnosti má pochopitelně i původ zvířete, jinými slovy plemenná příslušnost jeho otce a matky.

"Dva členové našeho družstva vlastní biovýkrmny, které loni vyprodukovaly 500 biobýků (zbývajících sto kusů jsme nakupovali individuálně, po několika zvířatech). Do zmíněných provozů naskladňujeme zástavový skot o hmotnosti 150 až 300 kilogramů z ostatních biofarem. Přijatelná porážková hmotnost v živém se podle našich představ pohybuje mezi 450 až 600 kilogramy a i zde je rozhodující původ býka."

Ekodružstvo Severozápad začínalo s vlastní dopravou, ale se stoupajícím počtem prodejních míst se ukázala jako efektivnější spolupráce se specialisty. "Vsadili jsme na distribuční firmu specializovanou na rozvoz balených chlazených potravin a můžeme klidně říct, že přes některé drobné počáteční nedostatky se tato spolupráce vyplácí," vysvětluje Toman. "Obdobně tomu bylo i s porážkou zvířat. Zpočátku jsme poráželi na třech místech, ale pro neustálé problémy s kvalitou, plynulostí dodávky, balením, etiketováním nebo komunikací jsme byli donuceni soustředit porážku do jednoho místa, do nejlepšího jateckého provozu s pasportizací A vyhovující standardům Evropské unie. Jednomu porážkovému místu odpovídá i výše odbytu (většinou 10 kusů týdně). Je nepředstavitelné, že by na několika různých jatkách byl porážen jeden nebo dva kusy za týden. A to už ani nemluvím o míchání biomasa s konvenčním masem v takových provozech či o nemožnosti dosažení ekonomické efektivnosti v nich."

Tak jsme se dostali na samý konec zprávy o Ekodružstvu Severozápad. Ministerský program nazvaný Podpora činnosti odbytových organizací výrobců se ho bohužel netýká z jednoho prostého důvodu - dotace ze státní kapsy mohou dostat jen uznané organizace s minimálním obratem 30 milionů Kč v roce 2002. Ekodružstvo "nepřeskočilo" nastavenou laťku. Chybělo mu k tomu 10 milionů …

Jiří Křepelka, Náš chov 6/2003, str. 14

Veškeré materiály(fotografie,mapy, texty) jsou chráněny autorským zákonem a jejich použití musí být odsouhlaseno provozovatelem webu
© 2008 - Provozovatel:Spojené farmy | created by: Bravissimo